D-Dimery

D-dimer je fragment fibrinu, vzniklý působením plazminu na fibrinovou sraženinu, stabilizovanou příčnými vazbami (působením faktoru XIII). Fibrinogen je plazmatický glykoprotein tvořený třemi páry polypeptidových řetězců, které spojují dvě distální D-domény s centrální E-doménou. Při tvorbě sekundární hemostatické zátky trombin katalyzuje přeměnu fibrinogenu na fibrin, odštěpením fibrinopeptidů A a B. Vzniklé monomery fibrinu polymerizují a vytvářejí rozpustné fibrinové vlákno (solubilní fibrin). Současně však trombin aktivuje faktor XIII na faktor XIIIa, který stabilizuje fibrinovou síť vytvořením kovalentních vazeb mezi D-doménami, čímž vzniká stabilní nerozpustné fibrinové koagulum. V procese fibrinolýzy je koagulum degradováno plazminem. Plazmin štěpí solubilní fibrin a fibrinogen na fragmenty (X, Y, D a E) různé molekulové hmotnosti označované jako fibrin-degradační produkty. Při degradaci zesíťovaného fibrinu vznikají též fragmenty s různou molekulovou hmotností, avšak v důsledku přítomnosti příčných kovalentních vazeb mezi doménami D-D jsou v tomto případě přítomné komplexy DD/E obsahující D-Dimery, fragmenty s intermolekulárními izopeptidovými vazbami mezi ƴ-řetězci sousedních D-domén. Komplexy fibrinových fragmentů můžou obsahovat různý počet D-Dimerů.

Používá se pro zjištění a monitorování hyperkoagulačních stavů. Ke zvýšení dochází při žilní trombóze a plicní embolii, současně ale i při rozsáhlejších úrazech, operacích, při popáleninách, zánětech a u některých nádorových onemocnění. Vyšší D-dimer bývá rovněž v těhotenství, zejména v jeho druhé polovině.

Monitorování antikoagulační léčby během a po užívání antikoagulačních léčiv po prodělání venózní tromboembolie a u vysokého rizika recidiv.