Zpět na přehled

Elektroforéza sérových proteinů (ELFO)

ELFO

Parametry metody

Princip

Elektroforéza na agarózovém gelu

Materiál
Sérum
Stabilita

Sérum: 7 dní při 2-8 °C, 1 měsíc při -20 °C

Jednotky
g/L
Referenční meze
Sérum - frakce
Albumin   54 - 66 %   35,1 - 56,1 g/L
Alfa-1-globulin   1,4 - 2,8 %   0,9 - 2,4 g/L
Alfa-2-globulin   9,1 - 13,8 %   5,9 - 11,7 g/L
Beta-globulin   8,7 - 14,4 %   5,7 - 12,2 g/L
Gama-globulin   10,6 - 19,2 %   6,9 - 16,3 g/L
Zdroj referenčních mezí
Příbalový leták
Klinické informace

Elektroforéza slouží jako screeningová metoda, která nám pomáhá odhalit abnormality bílkovin v séru a dalších biologických tekutin (moč, likvor). ELFO bílkovin séra bílkoviny rozdělí na albuminy a skupinu globulinů. Globuliny se dále dělí na 4-5 frakcí: alfa1, alfa2, beta (beta1 a beta2) a gama. 

1) Zóna albumin

Změny koncentrace v rozmezí 35 -45  g/l denzitu zóny neovlivní, oslabení zóny je viditelné při poklesu koncentrace < 30 g/l.

↑ dehydratace

↓  poškození jater, chronická infekce, onemocnění ledvin, podvýživa, monoklonální gamapatie

 

2) Zóna alfa-1-globuliny

Tvoří ji především alfa-1-antitrypsin, který zásadně ovlivňuje denzitu této zóny.

↑ akutní zánětlivé reakce

↓ těžké hepatopatie, hypoproteinemie, vrozený defekt tvorby alfa-1-antitrypsinu

 

3) Zóna alfa-2-globuliny

Denzitu ovlivňují alfa 2 makroglobulin a haptoglobin. Koncentrace alfa-2-makroglobulinu se mění s věkem (v pubertě 2-3x roste, po 20. roku života klesá k hodnotám v dětství).

↑ nefrotický syndrom, akutní a chronické záněty

↓ reumatoidní artritida, myelom, akutní pnakreatitida, onemocnění jater, hemolytická anémie

 

4) Zóna beta-1-globuliny 

Hlavní bílkovinou je transferin. Hemopexin se nebarví anionickými barvivy a jeho koncentrace beta-1-globuliny neovlivňuje.

↑ anemie způsobené nedostatkem železa

↓ onemocnění jater, podvýživa, zánětlivá onemocnění

 

5) Zóna beta-2-globuliny

Tvoří ji C3 složka komplementu.

↑ akutní zátěž organismu

↓ autoimunitní onemocnění (tvora imunokomplexů)

 

6) Zóna gamaglobuliny

Jsou imunoglobuliny syntetizované plazmatickými buňkami. Kvantitativně je nejvýznamnější IgG. Monoklonální imunoglobuliny se mohou nacházet v různých vzdálenostech od startu: mezi alfa-2 a gama frakcí. Jedná se o patologické proteiny (paraproteiny), které jsou syntetizovány B-buněčným lymfocytárním klonem při nádorových onemocněních (např. mnohočetný myelom, leukémie).

↑ polyklonální (nebo monoklonální) gamaglobulinemie, jaterní onemocnění, chronické infekce

↓ fyziologicky u malých dětí, hypoimunitní syndrom

 

IMUNOFIXACE BÍLKOVIN SÉRA

Provádí při podezření na přítomnost monoklonální komponenty (monoklonální protein, M-protein, paraprotein) při elektroforetickém vyšetření proteinů krevního séra. Imunofixace je průkaz třídy a typu monoklonální komponenty na principu reakce antigenu se specifickou protilátkou, rutinně provádí s antiséry IgG, IgA, IgM, kappa, lambda. Po elektroforetickém rozdělení bílkovin séra se postupně přidají specifické protilátky proti těžkým řetězcům imunoglobulinů IgG, IgA a IgM (příp.IgD) a proti lehkým řetězcům kappa a lambda. Reakcí antigenu se specifickou protilátkou vznikají precipitáty, které se hodnotí vizuálně. Imunofixace séra umožňuje detekovat monoklonální gradienty o koncentraci <0,25-1g/l.

 

 

 

Zdravotní výkon
81397, 91397